Začátek škol.roku (2)

<img src="https://directus.modralinka.cz/uploads/modra-linka/originals/62f5b517-bd13-4083-bde8-32c9acdbc1b9.svg" alt="Skoleni" width="153" height="153" />
Zd&aacute;l se mi sen z pap&iacute;rnictv&iacute;&nbsp;
Nakupovala jsem se&scaron;ity A4 i A5, 60 i 45 stran, obaly na ně i na učebnice, tuž i lepidlo, voskovky, tempery i vodovky, &scaron;tětce ploch&eacute; i kulat&eacute;, kruž&iacute;tko i &uacute;hloměr, prav&iacute;tko dlouh&eacute; i troj&uacute;heln&iacute;k, lenocha velk&eacute;ho i mal&eacute;ho&hellip;. Byl to sen,&nbsp; kter&yacute; mi pravidelně ohla&scaron;uje konec pr&aacute;zdnin. R&aacute;no, je&scaron;tě na půl ve snu, jsem si vzpomněla, jak mě loni v z&aacute;ř&iacute; přepadla marnost. V&scaron;echna ta energie z&iacute;skan&aacute; během l&eacute;ta byla pryč. Pro př&iacute;pad, že to m&iacute;v&aacute;te podobně, poděl&iacute;m&nbsp; se s v&aacute;mi o p&aacute;r m&yacute;ch postřehů. Třeba v&aacute;m přijdou vhod.
Vždycky to nějak dopadne
Kolotoč obav a my&scaron;lenek je žroutem s&iacute;ly s&aacute;m o sobě. Je&scaron;tě z&aacute;ř&iacute; ani nezačalo a j&aacute; už jsem ve stresu. To, že v hlavě donekonečna přehr&aacute;v&aacute;m sc&eacute;n&aacute;ře a prom&yacute;&scaron;l&iacute;m kdo, kdy, koho odveze, vyzvedne, nachyst&aacute;, nic moc nepřin&aacute;&scaron;&iacute;. Stejně se vždy něco změn&iacute; a j&aacute; mohu zač&iacute;t s pl&aacute;nov&aacute;n&iacute;m a prom&yacute;&scaron;len&iacute;m znovu. Jedna zasloužil&aacute; matka kupy dět&iacute; mi kdysi řekla: &ldquo; Ře&scaron;&iacute;m věci až těsně předem. Č&aacute;st z&nbsp; nich se vět&scaron;inou vyře&scaron;&iacute; sama a ostatn&iacute; pak zař&iacute;d&iacute;m.&rdquo; Tuto radu jsem si vzala k srdci a s trochou lehkost&iacute; nech&aacute;v&aacute;m věci běžet s v&iacute;rou, že to pak nějak uděl&aacute;m. A představte si, ono to funguje.&nbsp;
Co je v kalend&aacute;ři&nbsp; a na seznamu nemus&iacute; b&yacute;t v hlavě
Mezi vymoženosti současn&eacute; doby řad&iacute;m sd&iacute;len&yacute; kalend&aacute;ř. Kouknu a vid&iacute;m, kdy, kdo, co podnik&aacute;. A v&scaron;echny ty možnosti jak si v&eacute;st &uacute;koly a radostně je od&scaron;krt&aacute;vat jsou taky super. Pokud dok&aacute;žu udržet poř&aacute;dek ve sv&yacute;ch seznamech, zvl&aacute;dnu i n&aacute;kup v pap&iacute;rnictv&iacute;, nebo alespoň jeho vět&scaron;&iacute; č&aacute;st:) Můžu se c&iacute;tit jako manažerka zeměkoule, ale m&aacute;m v&nbsp; hlavě m&iacute;sto a udržuji přehled. A když se v tom někdy trochu zamot&aacute;m, tak se holt omluv&iacute;m a je to.
Samostatnost jako vklad do života
Je nutn&eacute; vozit děti do &scaron;koly autem? Potřebuj&iacute;, aby měly připravenou sn&iacute;dani? Um&iacute; d&aacute;t n&aacute;dob&iacute; do myčky? Um&iacute; nakoupit podle seznamu? Naučit potomky nov&yacute;m dovednostem zabere dost času, ale pro mne je to dobr&aacute; investice. Ve v&yacute;sledku spoustu času u&scaron;etř&iacute;m a dětičky jsou na sebe py&scaron;n&eacute;. Je to ot&aacute;zka m&iacute;ry, věku, schopnost&iacute;. Tr&eacute;nink, důvěra a podpora dělaj&iacute; divy.
Jak to bude v listopadu
&Scaron;kola na druh&eacute; straně města m&aacute; lep&scaron;&iacute; pověst. Ten chce dělat judo, hr&aacute;t na klav&iacute;r a chodit do skautu. Ta chce kreslit, hr&aacute;t volejbal a učit se programovat.&nbsp; Je třeba se věnovat každ&yacute; den angličtině, procvičovat vyjmenovan&aacute; slova a malou n&aacute;sobilku. Mus&iacute;me dělat logopedii a cvičit z&aacute;da. Vařit z polotovarů&nbsp; je stra&scaron;ně nezdrav&eacute;&hellip;&hellip; Vid&iacute;m před sebou, vybavena odhodl&aacute;n&iacute;m,&nbsp; tu hromadu každodenn&iacute;ch povinnost&iacute; a ř&iacute;k&aacute;m si: &ldquo;To přece zvl&aacute;dnu.&rdquo; V tu chv&iacute;li mě v hlavě blikne varov&aacute;n&iacute;: &ldquo;Jak to bude v listopadu? Tma, &uacute;nava, nachlazen&iacute;. Opravdu mus&iacute;me dělat toto v&scaron;echno? A opravdu každ&yacute; den?&rdquo; Vol&iacute;m realistick&yacute; pohled a rovnou sv&eacute; představy redukuji. Dva kroužky denně a&nbsp; doděl&aacute;v&aacute;n&iacute; &uacute;kolů m&iacute;sto sn&iacute;daně nezvl&aacute;d&aacute;m dlouhodobě ani j&aacute; ani m&eacute; děti. No a představa, že moje zlat&iacute;čka budou umět v&scaron;e a nejl&eacute;pe na světě je vlastně &uacute;směvn&aacute;.
Dokonal&iacute; rodiče neexistuj&iacute;
Stejně &uacute;směvn&aacute; je představa, že někde po světě chod&iacute; dokonal&iacute; rodiče. Je pravda, že&nbsp; letm&eacute; zn&aacute;mosti matek z dětsk&yacute;ch hři&scaron;ť, fotky kamar&aacute;dů na instagramu a usměvav&eacute; rodinky v reklam&aacute;ch, k t&eacute;to vizi dost sv&aacute;d&iacute;. Když m&aacute;m chuť srovn&aacute;vat se s ostatn&iacute;mi a vidět sebe jako nejhor&scaron;&iacute; matku na světě, n&aacute;sleduje velk&eacute; odhodl&aacute;n&iacute; b&yacute;t dokonal&aacute;. To je&nbsp; ale zapeklit&yacute; pokus pln&yacute; zklam&aacute;n&iacute;, frustrace a vyčerp&aacute;n&iacute;. Nen&iacute; lep&scaron;&iacute; b&yacute;t průměrn&aacute; mamka, kter&aacute; je v kl&iacute;dku a pohodě?&nbsp;
Pomocn&eacute; ruce
M&aacute;m-li možnost podělit se o v&scaron;echny starosti a povinnosti s druh&yacute;m rodičem, je v&scaron;e mnohem lehč&iacute;. R&aacute;da slev&iacute;m z detailů a investuji energii do domlouv&aacute;n&iacute;. Opravdu se to vyplat&iacute;.
Prarodiče, kamar&aacute;di,&nbsp; sourozenci, soused&eacute;, rodiče spoluž&aacute;ků m&yacute;ch dět&iacute; - ti v&scaron;ichni se mohou zapojit. Každ&yacute; v jin&eacute; m&iacute;ře, jinak často, jinak intenzivně. Do hlavy mi nevid&iacute;, takže je moje věc, abych se jich zeptala. Je v poř&aacute;dku, když mě odm&iacute;tnou, nejsem na&scaron;tvan&aacute;, chci jen zjistit jak se věci maj&iacute; a zda třeba zrovna nemaj&iacute; cestu na druhou stranu města.&nbsp;
Berme ohledy a mějme pochopen&iacute;
My matky, otcov&eacute;, děti i učitel&eacute; jsme v&scaron;ichni tvorov&eacute; omyln&iacute; a chybuj&iacute;c&iacute;. Přistupovat k věcem s t&iacute;m, že &uacute;mysly v&scaron;ech z&uacute;častněn&yacute;ch jsou dobr&eacute;, ale při jejich realizaci doch&aacute;z&iacute; k třen&iacute; a nedorozuměn&iacute;m, je osvobozuj&iacute;c&iacute;.&nbsp;
Kr&aacute;sn&yacute; zbytek l&eacute;ta a hodně ohleduplnosti a pochopen&iacute; v z&aacute;řijov&yacute;ch dnech nejen k va&scaron;im dětem, ale předev&scaron;&iacute;m k v&aacute;m samotn&yacute;m!

Začátek školního roku